Historie Obecní knihovny v Horní Suché

Historie Obecní knihovny v Horní Suché

Knihovny přístupné širšímu okruhu veřejnosti začaly v Horní Suché postupně vznikat již ve druhé polovině 19. století. Nejvýznamnější úlohu sehrála čítárna knih a časopisů u Kółka Katolicko-rolniczego i Oświaty založená v roce 1883. Dále občanům sloužily knihovny různých zájmových sdružení a spolků, například Biblioteka Braterstwa, Macierzy Szkolnej a knihovna polské školy.První Veřejná knihovna v Horní Suché byla založena v roce 1923. „ Obie biblioteki (polską i czeską) prowadził sekretarz Anton Valoušek. …była to de fakto jedna tylko biblioteka. Miała bowiem jeden lokal, jedne godziny urzędowania i jednego bibliotekarza chociaź miała dwie szafy; jedną z kśiaźkami polskimi, drugą z czeskimi. (Obě knihovny, polskou i českou vedl knihovník Anton Valoušek…byla to ve skutečnosti jen jedna knihovna. Byla na jednom místě, měla společné výpůjční hodiny a společného knihovníka, ačkoli měla dvě skříně; jednu s českými knihami a jednu s polskými. Polští čtenáři ale žádali polského knihovníka a zvláštní výpůjční hodiny, což se rovnalo rozdělení knihovny na českou a polskou, proto byl 1. září 1928 jmenován polským knihovníkem pan Henryk Trzaskalik V té době měla (polská) knihovna sotva 400 svazků, a v roce 1939 již 1111 svazků nejen polské literatury, ale také světové. Roční počet výpůjček nepřekročil 2000, což bylo málo, na 2 214 občanů polské národnosti. Počet knih v české knihovně není znám. Během druhé světové války byly české knihy zničeny: „W Górnej Suchej spalili 7 księgozbiorów. Oprócz biblioteki publicznej, trzy biblioteki 3-ch Kół Macierzy Szkolnej, bibliotkeę Braterstwa, bibliotekę uczniowską oraz księgozbiór wypožyczalni czeskiej. (V Horní Suché spálili sedm knižních sbírek. Kromě veřejné knihovny tři knihovny tří skupin Macierzy Szkolnej, knihovnu Braterstwa, školní knihovnu a sbírku české knihovny.
Po osvobození bylo nutno začínat od základů. České oddělení knihovny bylo otevřeno již v roce 1945, polské bylo otevřeno v květnu 1948. „Z předválečné polské knihovny, čítající 1.111 svazků, zůstalo sotva několik knih….na udržování knihovny platí obec podle zákona 3 Kčs na každého občana, což činí v našem případě 12.000 Kč ročně. V sobotu 26. listopadu 1949 byla v Dělnickém domě otevřena výstava českých a polských knih. Výstava, která trvala tři dny, těšila se velkému zájmu občanstva, zejména těch nejmladších. Roku 1951 je konstatováno, že osvětová práce v Horní Suché rozvíjí se pomalu, ale stále. Knihovna má dva oddíly, knihovna toho času má 780 knih, z toho 400 českých a 380 polských. Knihovnu navštěvuje 250 čtenářů. Místní spolek PZKO má svou vlastní knihovnu se 483 knihami.
V roce 1956 české oddělení Místní lidové knihovny navštívilo celkem 3 603 čtenářů a vypůjčili si 7 578 svazků. Pravidelně navštěvovalo české oddělení knihovny 356 čtenářů, z toho je 173 čtenářů ve věku do 14 let. Oddělení má celkem 1 828 svazků. Příjmy od čtenářů činily 1 414 Kč. Polské oddělení navštívilo 2 476 čtenářů, kteří si vypůjčili 4 815 svazků, oddělení má celkem 1 009 svazků. V roce 1958 došlo konečně k rozšíření místností pro knihovnu, byly získány další dvě místnosti, které byly spojeny s dosavadní místností a vhodně upraveny. V přední části takto upravené knihovny byla zřízena čítárna.
V roce 1962 byla knihovna ve velmi špatném stavu. V knihovně českého oddílu bylo 4 979 svazků. Za první pololetí bylo vypůjčeno 14 879 knih a tyto knihy si vypůjčilo 441 čtenářů, z toho samotné mládeže je 242 čtenářů. V polském oddíle je celkem 2 575 knih, vypůjčeno za I. pololetí bylo 5 303 knih, tyto knihy si vypůjčilo 308 čtenářů, z toho mládeže 167 čtenářů. Výstavy knih budou instalovány v 9. a 10. měsíci u Místní lidové knihovny. Tyto výstavy je nutno popularizovat také místním rozhlasem…Významnou úlohu v šíření kultury a osvěty plní lidová knihovna, která měla k 31. prosinci 1964 celkem 6 515 českých knih a 3 291 polských knížek. České oddělení bylo otevřeno 3 krát a polské oddělení 2 krát v týdnu po třech hodinách. V práci s knihou uspořádala knihovna 30 akcí, z toho 16 českých a 14 polských. Dobře prosperující lidová knihovna řeší potíže s prostorami, které neodpovídají požadavkům. Ne bez významu byly výstavky knih, organizované lidovou knihovnou, polským oddělením, a sice ve školách, v knihovně a v Dělnickém domě. Na čtyřech takových výstavkách, které navštívilo 907 osob, byly vystaveny a prodávány nejnovější knihy. České oddělení vystavuje týdně nejnovější knihy v půjčovní době, kterých prodá čtvrtletně průměrně za 1 000 Kčs.
V roce 1965 knihovna dobře plní své poslání a vzpomeneme-li roku 1938 a 1939, kdy tato knihovna byla téměř zničena, nutno říci, že její dvacetiletá činnost a její rozvoj jí slouží ke cti. O tom svědčí, že obě knihovny, tj. česká i polská, byly vyhodnoceny v krajské soutěži velmi dobře s odměnou 500 Kčs. Z dalšího hodnocení  v ministerské soutěži obě knihovny musely vypadnout pro nevyhovující místnosti, které jsou vlhké a tmavé. Dále v roce 1967 je konstatováno, že přes veškeré úsilí směrodatných činitelů se dosud nepodařilo přemístit knihovnu do vhodnějších místností. Tento vleklý problém má být vyřešen v roce 1968, kdy má být knihovna přestěhována do polské červené školy. A roku 1971 je již uvedeno, že knihovna je umístěna v prostorné a vhodné místnosti (polské červené školy). V roce 1971 mělo české oddělení 9 421 knih různého obsahu, počet uživatelů tohoto oddělení čítal 419, z toho bylo 270 dětí a mládeže. Během roku bylo vypůjčeno 17 208 knih. V polském oddělení bylo vypůjčeno 11 306 knih, byly uspořádány výstavky českých i polských knih.
V letech 1975 až 1990 byla hornosušská knihovna pobočkou Městské knihovny Havířov, pokračovala ve své činnosti, v budově polské červené školy. Fungovala jako půjčovna pro děti i dospělé, do fondu byly české i polské knihy i časopisy pravidelně doplňovány. V dubnu roku 1995 Místní hornosušská knihovna vyhlásila ve spolupráci s místními školami soutěž pod názvem „Moje obec“ k 690. výročí vzniku obce Horní Suchá. Zúčastnilo se jí 110 dětí z české i polské školy. Soutěž měla vědomostní část, kdy děti odpovídaly na anketní otázky týkající se historie a současnosti obce Horní Suchá a výtvarnou část, kdy odevzdaly kresby s tématikou života v obci. Byly vyhodnoceny nejlepší odpovědi a kresby, výherci získali věcné odměny, ostatní obdrželi ceny útěchy. Výtvarné práce byly poté prezentovány na výstavě v kulturním domě. Z dalších úspěšných akcí lze uvést besedu se spisovatelkou Markétou Zinnerovou v roce 2003. Po osamostatnění obce v roce 1991 knihovna přešla pod odborné vedení Okresní knihovny Karviná, později regionální knihovny Karviná. V roce 1996 došlo k transformaci veřejných knihoven ve správě Regionální knihovny Karviná, k 1. 4. 1996 převzala knihovnu Obec Horní Suchá, knihovna je organizační složkou obce. Od roku 2002 je knihovna připojena k internetové síti, od roku 2005 je používán automatizovaný knihovní systém Dawinci. Uživatelům knihovny jsou k dispozici 2 studijní místa s počítačem. Knihovna PZKO byla otevřena 4. září 1949, fungovala až do roku 1964, kdy byly knihy předány polskému oddělení Obecní knihovny, umístěna byla nejprve v budově staré fary, později v budově PZKO. Knihovníkem PZKO byl pan Henryk Trzaskalik. V současné době je polský knižní fond v hornosušské knihovně pravidelně doplňován a obnovován, knihovna nabízí i časopisy v polském jazyce.
Do roku 1939 se umístění knihovny změnilo šestkrát a po válce zase čtyřikrát. Z dostupných pramenů, ani vyprávění pamětníků se nepodařilo zjistit, kde přesně knihovna sídlila. Od roku 1968 Obecní knihovna sídlí v budově takzvané červené polské školy na ulici Sportovní, č. p. 227 v centru obce. Prostory knihovny prošly rekonstrukcí v roce 1999, v roce 2005 byly vybaveny novým nábytkem.
Jak už bylo uvedeno, knihovníkem polské knihovny byl Henryk Trzaskalik a prvním českým knihovníkem Anton Valoušek. Po druhé světové válce vedli českou knihovnu vždy učitelé české školy při svém zaměstnání, například Jan Jiříček, paní Kobierská, Kudělková, Ilona a Milan Ryškovi. V roce 1963 nastoupila do českého oddělení paní Danuše Baronová, která po odchodu pana Trzaskalika v roce 1976 převzala i polské oddělení. Od té doby obě oddělení knihovny vedla jedna profesionální knihovnice. V letech 1975 až 1990 byla obec Horní Suchá součástí města Havířova, tedy i knihovna byla pobočkou havířovské městské knihovny. V té době vedla knihovnu paní Gabriela Steinerová, později v letech 1981 až 1982 Bogumila Przeczková. Paní Aurelie Gamrotová vedla knihovnu v letech 1982 až 1996. Po jejím odchodu do důchodu nastoupila jako knihovnice Anna Kaperová – Pilchová v roce 1996, V letech 2009 až 2013, kdy byla paní Kaperová na mateřské dovolené, pracovala jako knihovnice Miluše Bulavová. Od roku 2013 v knihovnu vede Bc. Miluše Bulavová, působí spolu s Annou Kaperovou.

Knihovna pořádá každoročně besedy pro žáky české i polské školy spojené se soutěžemi, Pasování prvňáčků na čtenáře se spisovatelkami Zuzanou Pospíšilovou nebo Lenkou Rožnovskou. Pasování pro žáky polské školy probíhá s herci Těšínského divadla. V roce 2013 se žáci polské školy a mateřské školy zúčastnili regionální literárně-výtvarné soutěže k 80. výročí narození „Koziolka Matolka. V roce 2013 také knihovna poprvé uspořádala pro žáky české i polské školy Listování – scénické čtení, kdy je vybraná kniha prezentována formou scénického čtení, které nyní pořádá každoročně.

V roce 2019 se knihovna zapojila do celostátní aktivity Bookstart – S knížkou do života, kdy se v knihovně se pravidelně scházejí maminky s dětmi. Z dalších můžeme jmenovat projekty Knížka pro prvňáčka, Noc s Andersenem, Týden knihoven, Březen, měsíc čtenářů.

Významnou osobností hornosušského knihovnictví byl pan Henryk Trzaskalik, žil v letech 1900-1986. Původním povoláním horník, byl organizátorem hlavně polského společenského a kulturního života v obci, kronikářem obce, knihovníkem PZKO. Obecním 10Kozlík Popleta – Matołek – postava vytvořená polským spisovatelem Kornelem Makuszyńským,napsal text a Marianem Walentynowiczem, který nakreslil barevné kresby. Patří mezi první dětské obrazové příběhy, vznikl v roce 1933. Koziołek Matołek je považován za předchůdce polského komiksu
knihovníkem byl od září 1928 až do června 1976. Popularizoval četbu mezi veřejností formou besed o knihách a spisovatelích, knižních výstav, soutěží s literární tématikou pro dospělé i školní mládež. Díky jeho úsilí se zvýšil zájem o knihovnu i její celková prestiž v obci. Pan Trzaskalik je také autorem Kroniky obce Horní Suché (1939-1955), období do roku 1945 je psáno zpětně formou jeho pamětí.

Historii Obecní knihovny v Horní Suché zpracovala Bc. Miluše Bulavová.